středa 19. října 2011

V Karlíně

Když se řekne Karlín, vybavím si několik návštěv těsnopisného ústavu na Karlínském náměstí. V prváku na gymplu jsem se tam totiž přihlásila na kurs psaní na stroji. Vůbec netuším, co mě k tomuto rozhodnutí vedlo, nicméně ani s odstupem času to nemohu hodnotit jako mladickou nerozvážnost, ale spíš jako momentální pomatení smyslů. Už si nepamatuji, kolik lekcí jsem absolvovala, ale jediné, co zvládnu napsat všema deseti je sklad kajaků. Termín v běžném životě používaný asi jako logaritmické rovnice.

V roce 2002 se Českou republikou prohnala velká voda a právě Karlín byla v Praze jedna z nejvíce postižených čtvrtí. Hladina Vltavy dosahovala dost nepředstavitelné výše, jak dokládají tabulky na některých domech.
Každopádně po sobotní procházce mohu jen říci, že velká voda Karlínu určitě pomohla. Původní domy jsou již většinou opravené a co víc na Rohanském nábřeží se staví nová část města. Většinou se jedná o kancelářské budovy, ale stavi se i byty a hotel. 
Ve srovnání s řadou nově vzniklých kancelářských budov na okraji města mě ty karlínské nadchly. Mají nápad, vypadají moderně a upřímně by mi vůbec nevadilo pracovat v Amazon Court. 
Karlín nejsou jen novotou skvící se fasády obytných domů a slunce odrážející se ve skleněných modernách. Bývala to hlavně tovární čtvrť. Dnes se tovární prostory mění na galerie nebo přestavují na lofty. 
Ale stále je možné najít i temná zákoutí...
Součástá našeho průzkumu byly i restaurace a kavárny. A tak doporučuji Mlsnou kavku. je to vegetariánská restaurace, ale i mě milovníka řízků a steaků mile potěšila. Co se týká kaváren tak Můj šálek kávy je výborný podnik s naprosto úžasnou v Čechách ne vždy milou a ochotnou obsluhou.  Pošírované vejce Dijon nemělo chybu.

úterý 18. října 2011

Hra stínů

Asi mi nikdo neuvěří,že jsem se líbala s medvědem,
tuleněm
a Ilusha dostal sladkou pusu od obřího papouška.

pátek 7. října 2011

Guilty pleasure

Dneska jsem se dozvěděla, že já a můj bratr nejsme jediní „diváci“ primáckeho pořadu Prostřeno. Když říkám diváci, tak je to s největší možnou dávkou ironie. Je neuvěřitelné sledovat, co jsou lidé schopni  uvařit a veřejně prezentovat. Vždy je mi jen líto, že nemám ani špetku jejich sebevědomí.

Pepišmalipud
Za jedno z hlavních zvěrstev považuji pečení nejrůznějších řezů. Je to pravděpodobně nejrozšířenější druh moučníku, který se peče v českých kuchyních.  A korunu tomu nasazují naprosto úchylné jinotajné názvy. Ostatně nešvar také mnoha jídelních lístků v českých hospodách.  

Braillovo tajemství


Tento týden mě naprosto dostal „Pepišmalipud“. Upřímně by mě nikdy nenapadlo, že se pod tímto názvem skrývá pečený piškot s malinovým pudinkem. A napadlo by někoho, že pod názvem Braillovo tajemství se skrývají kiwi řezy?!  

Růžový zázrak

Když si pročítám recepty, tak je to na jedno kopyto. Hlavně nesmí chybět zakysaná smetana a pudink.  Někdo se aspoň nesnaží vymýšlet název a rovnou přizná barvu. Za to jiní mají s barvami trochu problém. Marně se ptám proč se něco na první pohled žlutého jmenuje růžový zázrak.

Macecha řezy

A všechny tyhle kulinářské poklady se zjevně dědí po generace. Proč by se to jinak jmenovalo Macecha řezy? Horší a trapnější by mohly být už jen tchýniny.



Romčin úžasný koláč
Další věc, která mi naprosto uniká, je to, proč lidé do názvu přidávají přídavná jména, která mají předjímat strávnikovy chutě. Romčin úžasný koláč je asi úžasný pro Romču, ale pochybuji, že pro někoho dalšího, zvlášť když na krém padnou dvě pomazánková másla. 


Eskymácké řezy
A eskymýcké řezy se to jemnuje proč? Protože do toho šoupneme dva balíčky kokosového pudinku? Ani jsem nevěděla, že i taková příchuť je k mání.


Z názvu piškotová mňaminka mám husí kůži. A navíc je to posypané grankem... Nebo co třeba Čoko-tvaro-meruňková mlska.

Piškotová mňaminka
Čoko-tvaro-meruňková mlska

Když tak na ty výtvory koukám, nejen že se mi nesbíhají sliny, ale nejsem ani schopná říct, co je co. 

Jo a rozepisovat se o řezech Míša považuji za kanibalismus...