pondělí 17. června 2013

Na konci

Chtěli jsme si vyrazit na nějaký pěkný rodinný oběd a protože byl víkend tak klidně i někam dál. Volba padla na restauraci Na konci na Lochkově. 

Velmi příjemný vzdušný ineteriér, což navíc podtrhovaly otevřené čelní výlohy. Obsluha byla výborná, nesutále se usmívající. Na kuchaře je vidět a když jsme s Mourkem procházely kolem  popřál nám s úsměvem dobrý den. To se v této zemi neslyší často.

Restaurace nabízí stálý jídelní lístek, degustační menu (550 Kč) nebo víkendové menu (350 Kč). Zvolili jsme jednou víkendové a jednou degustační. Víkendové se skládalo z polévky nebo předkrmu, hlavního jídla a výběru ze dvou dezertů. Degustační menu je čtyřchodové, dva předkrmy, výběr ze tří hlavních jídel a dezert.

Takže spousta výborného jídla. Mourkovi jsme navíc objednali poloviční porci slepičího vývaru s nočky z foie gras a zeleninou. A šmakoval mu moc. Nejprve jsme dostali v dřevěné krabičce naservírované dva druhy chleba s tvarohovu pomazánku z červené řepy. Jako předkrm jsme měli studenou okurkovou polévku, domácí kachní šunku s foie gras a hruškovým salátem a hovězí tatarák s bloody mary. Jako hlavní jsme měli modrohlava, který moc chutnal i Mourkovi a kuřecí roládu plněnou vepřovým masem s chřestovým risottem. Jako dezeret byly dukátové buchtičky a rebarborový crumble s ořechovou zmrzlinou. K pití jsme tentokrát zvolili domácí limonády černorybízovou a bezinkovou za 40 Kč.

Jídlo bylo výborné, přpravené z čerstvých surovin nijak komplikovaným způsobem. Přesně tak to má být, jen aby se podtrhla opravdová chuť.

Určitě to nebyla naše poslední návštěva. A zajdeme i do starší sestry restaurace Na kopci na Smíchově, ale to třeba večer jen s Kocourem, aby jsme si ten gurmánský zážitek užili ještě víc.



sobota 8. června 2013

FILM - Hon

Četla jsem v Respektu článek o dánském herci jménem Mads Mikkelsen, který je považován za nejvíc sexy muže ve své rodné zemi. Vzhledem k tomu, že jsem žádný z jeho filmů neviděla, protože na Jamesa Bonda nekoukám a film Královská aféra je stále na mém pomyslném listě "Chci vidět...", těšila jsem se na film z minulého roku Jagten alias The Hunt nebo česky Hon.

Mads Mikkelsen hraje učitele v mateřské škole Lucase, kterého jedna z holčiček, obviní ze zneužívání jen proto, že neopětuje její dětskou lásku. A rozjede se hon na člověka dosahující celkem brutálních rozměrů. Zápletka vychází z předpokladu, že děti nelžou, což ve filmu několikrát zazní. Hned jsme se s Kocourem shodli, že tuhle premisu nesdílíme. A tudíž nás iritovali postavy jednající podle této zásady a tedy naprosto neobjektivně.  

Nicméně jsem se pokochala dánskými interiéry s lampami od dánského architekta Poula Henningsena, které v Dánsku a nejen tam frčí stále, i když on je už skoro 50 let mrtvý. 

úterý 4. června 2013

Farma Mošna

Konečně jsme uskutečnili rodinný výlet na Šumavu. Našla jsem ubytování na farmě Mošna poblíž Prachatic. Na Internetu to vypadalo dobře. Skutečnost však překonala moje očekávání. V Mošně to bylo jednoduše dokonalý. Jediný, co se trochu nevydařilo bylo počasí.


Mošna byl český název vesnice asi 12 km od Prachatic. Vesnice byl veskrze německá, jmenovala se Jandles a v roce 1930 zde bylo 19 domů a 88 obyvatel. V roce 1945 byli její obyvatelé vysídleni a  roku 1954 byla celá vesnice srovnána se zemí až na jeden dům, který je dnes součástí farmy. V roce 1972 tento dům v havarijním stavu koupili dnešní majitelé a začali ho dávat dohromady. V polovině 90. let se rozhodli zde farmařit. Před necelými 3 roky prošla celá farma nákladnou a zdařilou rekonstrukcí.



Z okna apartmanu jsme měli výhled na stádo krav, tzv. skotské náhorní (highland cattle). Po večeři jsme při západu sledovali, jak správce zahání obrovské stádo ovcí. Krmení koz s kůzlaty bylo na denním pořádku. 


Zní to jako idylický kýč a byl. A příští rok si ho naordinujeme znovu.

neděle 21. dubna 2013

Secret of Raw

Vyrazili jsme s kocourem na nevšední večeři do nedávno otevřené restarauce Secret of Raw (tajemství syrového) na Žižkově. Jak název napovídá podávané jídlo je syrové. Po zběžném pohledu na jídelní lístek jsme věděli, že do nás nebduou cpát žádné syrové maso. O to víc jsme byli natěšeni, jak to bude vypadat a chutnat.

Restaurace je malá. Rozdělená na dvě části. V přední části je bar a police s nabízenými produkty podporující životní styl raw. V zadní části jsou dva stoly pro čtyři a tři stolky pro dva. Místnost působí útulně. Květináče s motivy levandule, svíčky a příjemně vytopeno.

Měli jsme objednané degustační menu. Slečna nám vysvětlila, z čeho můžeme vybírat k jídlu i pití. A tak jsme se do toho vrhli. Sklenička fresh džusu pro začátek, karafa vody s limetou a láhev českého organického vína z Jeviněvsi u Mělníka. Nabízejí červené, rosé i bílé. A musím říct, že bylo velmi dobré a příjemně lehké.

Jako předkrm jsem zvolila lasagne z červené řepy s mrkvovo-fenyklovým krémem a kocour avokádo plněné jemným řepovým krémem. Hlavní chod se skládal z menších degustačních porcí následujících jídel: cuketové špagety se smetanovým pestem, špenátové manicotti, sunburger se zeleninovými hranolkami a raw tatarkou, fajitas s čedar dipem. Moji favorité byly cuketové špagety, které se vyrábějí s pomocí spirálizátoru - mašinka, která z cukety, mrkve nebo jiné zeleniny udělá pěkné dlouhé špagety. Ale úplně nejvíc mi chutnali fajitas. Paprika, houby, cuketa a další zelenina marinovaná s kořením. Jako dezert jsme zvolili z denní nabídky výborný mrkvový a mátový dort.  

Secret of raw je vitariánská restaurace. Všechno je syrové, nic není tepelně upravené a neobsahuje maso a ani mléčné produkty. Není to jen způsob stravování, ale vlastně životní názor, jak nám vysvětlila milá servírka, která se masa a mléčných výrobků vzdala loni v září. Na mou otázku, zda ji nechybí zejména v zimě teplá polévka, řekla, že je to jen otázka zvyku. Asi je to pravda, všechno je otázka zvyku...

Každopádně jídlo bylo dobré, obsluha milá a byl to další netradiční zážitek. Vitarián se ze mě nestane, ale některá jídla lehce modifikuji a zařadím do našeho každodenního jídelníčku.

Restaurace nabízí také polední menu, rozvoz jídla, catering a kurzy přípravy jídel.

úterý 19. února 2013

FILM - Mezi mužem a ženou

Nedávno jsem na doporučení shlédla film Mezi mužem a ženou. No název není úplně přesný, jak už to v Čechách bývá. V originále se to jmenuje "Conversation(s) with other women", Rozhovor(y) s jinými ženami, na čsfd jsem našla i název Rozhovor s jinou ženou.

Je to překvapivě o muži a ženě, kteří se spolu začnou bavit na svatbě, kde se oba tak trochu nudí. Moc dalších postav se ve filmu neobjeví. Takže je to vlastně takové komorní drama. Vtip je v tom, že obrazovka je vždy rozdělěná napůl a divák vidí to, co se odehrává z pohledu muže a co se odehrává z pohledu ženy. Není to vůbec rušivé, prostě takové intelektuální 3D. 

Hlavního hrdinu hraje Aaron Eckhart (pro mě ten zlý s dvěma tvářemi z jednoho z posledních batmanů). Hlavní hrdinka je Helena Bonham Carter, která je v tomhle filmu naprosto dokonalá. Nejen, že je krásná a sexy, ale každý její pohled vydá za deset slov.

Je celkem od začátku předvídatelné, jak se film bude vyvíjet, ale zajímavé je právě sledovat každý přítomný okamžik.

Hudba chybí, až na jednu písničku, kterou zpívá Carla Bruni - bývalá první dáma Francie.

pátek 18. ledna 2013

Bratislava

Vyrazili jsme s Kocourem na výlet do Bratislavy alias Prešporoku. Cestovali jsme vlakem. 1830 Kč za čtyři klidné hodinky čtení tam a čtyři zpátky. Měli jsme vlastní zásoby, takže jídelní vůz jsme neotestovali.

What to see
Prošli jsme si centrum, které vůbec není velké za to malebné a většinu tvoří pěší zóna. Většina domů je krásně opravených.

Na každém rohu je bar nebo restaurace. Trochu nás zarazilo, jak se všichni mohou uživit. Ale možná je Bratislava destinací pro bujaré rozlučky se svobodou, které tak milují Angláni.

Pokochali jsme se pohledem na Dunaj, který pěkně teče na rozdíl od lenivé Vltavy.


Tenhle nápis mi přišel celkem inspirativní pro nadcházející přímou volbu prezidenta České republiky.



Před večeří jsme vyšlápli až na hrad. Z fotek a mé první a poslední návštěvy Blavy si ho pamatuji jako béžový. Od roku 2008 zde probíhá přestavba, která má hradu vrátit podobu z doby Marie Terezie a hrad je natřen na sněhově bílou.



What to eat
Shtoor



Bistro café stávající ze tří kaváren v centru města. My jsme vyzkoušeli tu na Panské ulici. Zamilovala jsem si to tam. Příjemný interiér, výborná káva a sendviče, milá obsluha. Druhý den jsem zaskočila jen pro kávu s sebou a všimla si i výborného osvětlení. Kromě hrnků na čaj i černé cylindry.


Moc se mi líbí, že mají vlastní grafický design nápojového a jídelního lístku a dokonce sérii čokoládiček Štúrovci v čokoláďe s hlavními hrdiny Shtoor movement (alias Štúrovci). Bohužel čoko byly vyprodané.

Zylinder
Rakousko-uherská kuchyně na vlastní kůži. Do téhle restaurace mě nalákal víc interiér než jídelní lístek.  Ale nakonec i jídlo bylo výborné. Jen to není žádné wow. Poctivá domácí kuchyně jak od babičky. Celou atmosféru trochu kazila slečna, která nás obsluhovala. Ne každý má svůj den, ale stále nás trochu honila, zda jsme si už vybrali a po nějakém úsměvu či alespoň náznaku ani památka.


Snažila jsem se Kocoura přesvědčit, ať jde do tafelspitz, což je místní specialita. Ale nepřesvědčila jsem ho. Byl moc rád, že si dal gulášek.

Bagel & Coffee Story
Zaskočili jsme si tam jen koupit kávu s sebou a skoro litovali, že nemáme hlad. Kromě bagelů nabízejí i lahodně vypadající dortíky jako cheesecake nebo carrot cake. Nenechte se zmást při vchodu, kde je pár stolků. V zadní části je místa habděj.



Where to stay
Využili jsme tripadvisor a nakonec vybrali hotel Skaritz. Nebyli jsme zklamáni. Hotel je přimo v centru města na Michalské ulici. Menší příjemný hotel. Dostali jsme apartmán v posledním patře a byl tak veliký, že jsme litovali, že zůstáváme jen jednu noc. V sobotu ráno se mi zablokoval krk a tak jsem zajásala, když jsem na recepci vyhmátla kluka v tričku massage. Zkoušel mi krk ve svém relaxačním království napravit. Bohužel se mu to nepodařilo. Pokud bych byla v Bratislavě delší čas, neváhala bych nad nějakou to masáží právě zde.



Shopping
Výlet byl krátký a navíc o víkendu. Takže jsme skočili jen do Billy, abychom nakoupili pár sýrů a nějakého toho bažanta.

středa 2. ledna 2013

FILM - Argo

Poslední film Bena Afflecka v roli režiséra a "překvapivě" i hlavního hrdiny jsme si nemohli nechat ujít. 

Film je  inspirován skutečnou událostí z přelomu 70. a 80. let. 4. listopadu 1979 přepadli iránští islámští studenti americkou ambasádu a dlouhých 444 dní drželi 52 rukojmích. Ale o tom film není. Z ambasády se podařilo uprchnout 6 Američanům. A CIA začala spřádat plány, jak je z Íránu dostat. Ben Affleck dostal nápad - crazy plán Argo, se kterým mu pomáhá John Goodman a Alan Arkin (jo ten, co hrál dědečka v Little Miss Sunshine).

Vzhledem k tomu, že tahle část dějin mi nebyla příliš známá, byla jsem napjatá do posledního okamžiku. Je to výborně udělané a při záverečných titulcích můžete porovnat skutečnou podobu a filmovou podobu hlavních aktérů.


Silvestrovská divočina

Na půlnoc jsme vyrazili na Vítkov. Nikdy jsem tam neviděla tolik lidí - ani na den veteránů. Celá Praha byla pod palbou stovek větších či menších ohňostrojů, které se na obloze objevovaly více než hodinu. 



A takhle jsme divočili doma...