Zpátky do dětských let na Grébovce

Grébovku mám neodmyslitelně spjatou s dětstvím. Vozila mě tam maminka už v kočáru, navazovala jsem tam první kamarádské kontakty, chodili jsme tam bobovat a dole u silnice stával někdy řetízkáč a houpačky. Taky nás tam na vychajdu brával v neděli dopoledne děda. Nejmenší byl v kočáru, další na kočáru a zbytek pobíhal okolo. Já jako nejstarší jsem určitě šla způsobně vedle kočáru.

A protože Grébovka není na konci světa, tak jsme se tam s Mourkem už párkrát vypravily. A první dojmy?

Je to pěkně upravený anglický park. Grotta, viniční altán a Groebeho vila jsou zrekonstruovány. Ale připadala mi ta Grébovka nějaká menší, než jsem si ji pamatovala. A taky zrušili pískoviště a jestli mě pameť neklame, tak tam vedle sebe byly pískoviště minimálně dvě.

Tady bývala ta pískoviště...

Dnes je Grébovka známá širší veřejnosti jednak každoročním vinobraním díky obnovené vinici na svahu pod Groebeho vilou ale také jako jedno z nejvyhledávanějších míst pro svatební obřad ve Viničním altánu. Ten je vážně pěkně zrekonstruovaný, žasnou Ti z nás, co si ho pamatují jako rozpadající se ruinu.

Viniční altán uprostřed vinice

Již zmíněná Grotta a Groebeho vila se nacházejí v horní části parku. Jako Nuseláci jsme chodili hlavně do spodní části parku, kam se vchází branou. 

Na konci dolní části směrem k Vršovicím stál celkem omšelý dům. Poučena z Wiki už vím, že je to Dolní Landhauska. A myslím, že tam bydlela ta vodnická rodina ve filmu Jak utopit dr. Mráčka, ale jistá si tím nejsem.

Dolní Landhauska

U Grotty jsem jako dítě byla opravdu jen párkrát a moc si na ni nepamatuji. No určitě se jí dříve neříkalo Grotta, ale prachsprostě jeskyně. 

Grotta

V horní části parku se také nachází Pavilon, který v dobách Herr Groebe sloužil jako zahradní herna se střelnicí, kuželnou a šachovými stoly. Dnes je možné si v původní části uspořádat svatbu, rautík, promoci či tiskovku. V moderní přistavěné kavárně je útočiště matek s dětmi. Je to vážně baby friendly místo. Mají kávu bez kofeinu, nealko pivo, bez remcání ohřejí lahvičku s jídlem pro dítě. Někdy obsluhu obdivuji s jakou grácií a úsměvem se proplétá mezi kočárky. Nicméně toto místo tudíž nedoporučuji těm z Vás, co děti nemají, nechtějí je mít nebo si jen chtějí dát kávičku po romantické procházce parkem.

Pavilon

Pokud budete hledat Grébovku na mapě, tak oficiální název je Havlíčkovy sady (podle K. H. Borovského jak jinak). Park byl tak pojmenován v roce 1906, kdy ho vinohradská obec získala od dědiců Herr Groebe a zpřístupnila veřejnosti. 

Už od malička mě zajímalo, kdo byl ten tajemný Groebe, když měl vilu a vlastně celý park. Ne, nebyl to žádný hrabě, jak jsem si jako dítě myslela. Moritz Groebe byl pražský průmyslník, společník stavební firmy Lanna a Šebek z 2. poloviny 19. století.

To je on Herr Groebe

A aby ten nostalgický návrat do dětství neměl chybu, tak jsem si v jednom zapadlém pekařství nad Grébovkou koupila "kornoutek".

Americky socky

Kdyby vam nekdo nekdy rikal, jak je Amerika uzasna, tak se ho zeptejte, jestli osobne navstivil nejakou uradovnu social security administration. Mne se to postestilo a byl to zazitek.

Nedavno jsem navstivila zizkovskou socialku a tak mam s cim srovnavat. I kdyz s tou ve Velkych Perejich se to srovnat neda. Jsem si jista, ze to nebyla nejhorsi uradovna, kterou jsem mohla navstivit a bojim se pomyslet, jak to muze vypadat jinde. Prvni vec, ktera me prastila pres nos byl neuveritelny smard. Smrad cigaret, nemytych tel, mastnych vlasu a spousty dalsich prasaren, na ktere ani nebudu myslet. Muj zaludek dost bojoval a protoze byl venku mraz a ja byla nastydla, nechtelo se mi moc hopsat venku. Ale dvakrat jsem si odbehla nadychat cerstveho vzduchu uz jen proto, abych nebyla prvni, kdo se jim tam pozvracel...

Cekajici lide byli jak vystrizeni z prirucky pro socialni pracovnika. 

Matka s dvema dospelymi syny, ktera si myla vlasy naposledy v lete a to mozna jeste v pivu. Chlapci vypadali jko pedofilove a jeden z nich mel na cele vytetovane sipky a na krku nejake nacisticke symboly. 

Otec a syn vypadajici jak uprchlici z Rumuska, kteri jsou na ceste uz asi 20 let.

Vyzabla postarsi cernoska s pekne dlouhou drogovou minulosti.

Typek, kteremu je asi 60, ma sice na hlave ksiltovku, ale vypada tak dementne, ze se neumi snad ani podepsat.

Zavality chlapik, ktery si to navzdory zimnimu pocasi prihupkal v kratasech a tricku bez rukavu, aby vynikli jeho chlupaty ramena.

20 lety kluk s holkou, ktery nejspis nikdy nemakali a makat nebudou a na chlast a drogy si vydelavaji buh vi jak.

Na prvni pohled vypadala relativne normalne jen pani, co tam uklizela. Ale zahy se ukazalo, ze ji bud na mozek stouply vypary ze saponatu nebo byla misuge uz pred tim. 

Musim rict, ze mi vlastne bylo lito tech uredniku. A i navzdory tomu, ze nemohli nasi zalezitost vyridit kladne se na nas usmivali a jeste se omlouvali.