V sobotu jsme vyrazili na sever. Když tu se před námi objevila posvátná hora. Kocour sice nechápal, jak poznám, že je to ta pravá, ale po názorném vysvětlení a porovnání tvarů okolních vyvýšenin usoudil, že ten tvar je dost specifický a nedá se zaměnit s jiným kopcem.
A tak začalo lovení a pátrání, jak že to tenkrát s Praotcem Čechem bylo. Dějepis mám sice ráda, ale tahle oblast spadá spíš do literatury a bez mučení se přiznám, že Jiráska jsem nečetla. Takže jako jediný zdroj informací mi posloužily mým bratrem nade vše milované Obrázky z českých dějin a pověstí.
Ale jak to tedy bylo?
Na úvod nutno podotknout, že Praotec Čech je mýtická postava poprvé zmíněna v Kosmově kronice (12. století).
Kdesi na východě žili, byli dva bratři Čech a Lech. V jejich zemi se strhly nepokoje a oni shromáždili svůj lid a vydali se jak jinak na západ. Cesta byla dlouhá a trnitá, když tu najednou spatřili horu. Vylezli na ni a Praotec Čech uzřel zemi mlékem a strdím* oplývající a rozhodl se zde usadit. Lech pokračoval v cestě dále podle legendy směr dnešní Polsko. Tak praví legenda.
Hora Říp se pne do výše zhruba 456 metrů nad mořem (Zde se dostupné materiály o nějaký ten decimetr liší. Udává se 455,2 - 456 m.n.m.). Samotná hora je pozůstatek třetihorního vulkánu a je to čedič. Původně byla hora holá, až koncem 19. století byla osázena stromy.
Samotný název Říp znamená Hora a je odvozen od keltského rib, což znamenalo žebro ve smyslu žebro země.
*Ve staročeštině znamená strdí včelí plást naplněný medem.
