Grébovku mám neodmyslitelně spjatou s dětstvím. Vozila mě tam maminka už v kočáru, navazovala jsem tam první kamarádské kontakty, chodili jsme tam bobovat a dole u silnice stával někdy řetízkáč a houpačky. Taky nás tam na vychajdu brával v neděli dopoledne děda. Nejmenší byl v kočáru, další na kočáru a zbytek pobíhal okolo. Já jako nejstarší jsem určitě šla způsobně vedle kočáru.
A protože Grébovka není na konci světa, tak jsme se tam s Mourkem už párkrát vypravily. A první dojmy?
Je to pěkně upravený anglický park. Grotta, viniční altán a Groebeho vila jsou zrekonstruovány. Ale připadala mi ta Grébovka nějaká menší, než jsem si ji pamatovala. A taky zrušili pískoviště a jestli mě pameť neklame, tak tam vedle sebe byly pískoviště minimálně dvě.
![]() |
| Tady bývala ta pískoviště... |
Dnes je Grébovka známá širší veřejnosti jednak každoročním vinobraním díky obnovené vinici na svahu pod Groebeho vilou ale také jako jedno z nejvyhledávanějších míst pro svatební obřad ve Viničním altánu. Ten je vážně pěkně zrekonstruovaný, žasnou Ti z nás, co si ho pamatují jako rozpadající se ruinu.
![]() |
| Viniční altán uprostřed vinice |
Již zmíněná Grotta a Groebeho vila se nacházejí v horní části parku. Jako Nuseláci jsme chodili hlavně do spodní části parku, kam se vchází branou.
Na konci dolní části směrem k Vršovicím stál celkem omšelý dům. Poučena z Wiki už vím, že je to Dolní Landhauska. A myslím, že tam bydlela ta vodnická rodina ve filmu Jak utopit dr. Mráčka, ale jistá si tím nejsem.
![]() |
| Dolní Landhauska |
U Grotty jsem jako dítě byla opravdu jen párkrát a moc si na ni nepamatuji. No určitě se jí dříve neříkalo Grotta, ale prachsprostě jeskyně.
![]() |
| Grotta |
V horní části parku se také nachází Pavilon, který v dobách Herr Groebe sloužil jako zahradní herna se střelnicí, kuželnou a šachovými stoly. Dnes je možné si v původní části uspořádat svatbu, rautík, promoci či tiskovku. V moderní přistavěné kavárně je útočiště matek s dětmi. Je to vážně baby friendly místo. Mají kávu bez kofeinu, nealko pivo, bez remcání ohřejí lahvičku s jídlem pro dítě. Někdy obsluhu obdivuji s jakou grácií a úsměvem se proplétá mezi kočárky. Nicméně toto místo tudíž nedoporučuji těm z Vás, co děti nemají, nechtějí je mít nebo si jen chtějí dát kávičku po romantické procházce parkem.
![]() |
| Pavilon |
Pokud budete hledat Grébovku na mapě, tak oficiální název je Havlíčkovy sady (podle K. H. Borovského jak jinak). Park byl tak pojmenován v roce 1906, kdy ho vinohradská obec získala od dědiců Herr Groebe a zpřístupnila veřejnosti.
Už od malička mě zajímalo, kdo byl ten tajemný Groebe, když měl vilu a vlastně celý park. Ne, nebyl to žádný hrabě, jak jsem si jako dítě myslela. Moritz Groebe byl pražský průmyslník, společník stavební firmy Lanna a Šebek z 2. poloviny 19. století.
![]() |
| To je on Herr Groebe |
A aby ten nostalgický návrat do dětství neměl chybu, tak jsem si v jednom zapadlém pekařství nad Grébovkou koupila "kornoutek".








Žádné komentáře:
Okomentovat