pátek 18. ledna 2013

Bratislava

Vyrazili jsme s Kocourem na výlet do Bratislavy alias Prešporoku. Cestovali jsme vlakem. 1830 Kč za čtyři klidné hodinky čtení tam a čtyři zpátky. Měli jsme vlastní zásoby, takže jídelní vůz jsme neotestovali.

What to see
Prošli jsme si centrum, které vůbec není velké za to malebné a většinu tvoří pěší zóna. Většina domů je krásně opravených.

Na každém rohu je bar nebo restaurace. Trochu nás zarazilo, jak se všichni mohou uživit. Ale možná je Bratislava destinací pro bujaré rozlučky se svobodou, které tak milují Angláni.

Pokochali jsme se pohledem na Dunaj, který pěkně teče na rozdíl od lenivé Vltavy.


Tenhle nápis mi přišel celkem inspirativní pro nadcházející přímou volbu prezidenta České republiky.



Před večeří jsme vyšlápli až na hrad. Z fotek a mé první a poslední návštěvy Blavy si ho pamatuji jako béžový. Od roku 2008 zde probíhá přestavba, která má hradu vrátit podobu z doby Marie Terezie a hrad je natřen na sněhově bílou.



What to eat
Shtoor



Bistro café stávající ze tří kaváren v centru města. My jsme vyzkoušeli tu na Panské ulici. Zamilovala jsem si to tam. Příjemný interiér, výborná káva a sendviče, milá obsluha. Druhý den jsem zaskočila jen pro kávu s sebou a všimla si i výborného osvětlení. Kromě hrnků na čaj i černé cylindry.


Moc se mi líbí, že mají vlastní grafický design nápojového a jídelního lístku a dokonce sérii čokoládiček Štúrovci v čokoláďe s hlavními hrdiny Shtoor movement (alias Štúrovci). Bohužel čoko byly vyprodané.

Zylinder
Rakousko-uherská kuchyně na vlastní kůži. Do téhle restaurace mě nalákal víc interiér než jídelní lístek.  Ale nakonec i jídlo bylo výborné. Jen to není žádné wow. Poctivá domácí kuchyně jak od babičky. Celou atmosféru trochu kazila slečna, která nás obsluhovala. Ne každý má svůj den, ale stále nás trochu honila, zda jsme si už vybrali a po nějakém úsměvu či alespoň náznaku ani památka.


Snažila jsem se Kocoura přesvědčit, ať jde do tafelspitz, což je místní specialita. Ale nepřesvědčila jsem ho. Byl moc rád, že si dal gulášek.

Bagel & Coffee Story
Zaskočili jsme si tam jen koupit kávu s sebou a skoro litovali, že nemáme hlad. Kromě bagelů nabízejí i lahodně vypadající dortíky jako cheesecake nebo carrot cake. Nenechte se zmást při vchodu, kde je pár stolků. V zadní části je místa habděj.



Where to stay
Využili jsme tripadvisor a nakonec vybrali hotel Skaritz. Nebyli jsme zklamáni. Hotel je přimo v centru města na Michalské ulici. Menší příjemný hotel. Dostali jsme apartmán v posledním patře a byl tak veliký, že jsme litovali, že zůstáváme jen jednu noc. V sobotu ráno se mi zablokoval krk a tak jsem zajásala, když jsem na recepci vyhmátla kluka v tričku massage. Zkoušel mi krk ve svém relaxačním království napravit. Bohužel se mu to nepodařilo. Pokud bych byla v Bratislavě delší čas, neváhala bych nad nějakou to masáží právě zde.



Shopping
Výlet byl krátký a navíc o víkendu. Takže jsme skočili jen do Billy, abychom nakoupili pár sýrů a nějakého toho bažanta.

středa 2. ledna 2013

FILM - Argo

Poslední film Bena Afflecka v roli režiséra a "překvapivě" i hlavního hrdiny jsme si nemohli nechat ujít. 

Film je  inspirován skutečnou událostí z přelomu 70. a 80. let. 4. listopadu 1979 přepadli iránští islámští studenti americkou ambasádu a dlouhých 444 dní drželi 52 rukojmích. Ale o tom film není. Z ambasády se podařilo uprchnout 6 Američanům. A CIA začala spřádat plány, jak je z Íránu dostat. Ben Affleck dostal nápad - crazy plán Argo, se kterým mu pomáhá John Goodman a Alan Arkin (jo ten, co hrál dědečka v Little Miss Sunshine).

Vzhledem k tomu, že tahle část dějin mi nebyla příliš známá, byla jsem napjatá do posledního okamžiku. Je to výborně udělané a při záverečných titulcích můžete porovnat skutečnou podobu a filmovou podobu hlavních aktérů.


Silvestrovská divočina

Na půlnoc jsme vyrazili na Vítkov. Nikdy jsem tam neviděla tolik lidí - ani na den veteránů. Celá Praha byla pod palbou stovek větších či menších ohňostrojů, které se na obloze objevovaly více než hodinu. 



A takhle jsme divočili doma...



neděle 23. prosince 2012

Nechci slevu zadarmo

Když jsem hodná (a to jsem skoro furt), dostanu od Mikiho lízátko. Včera přivezla jedno z Tesca. Při pohledu na nálepku se slevou jsem nevěřila vlastním očím...



úterý 18. prosince 2012

Knížky pro Mourka

Miluji knížky. Kromě čtení je i strašně ráda nakupuji. A nakupuji už i pro Mourka a střádám ve skříni.

Objevila jsem Evu Chupíkovou, která se věnuje digitální grafice a dětské ilustraci a vymýšlí úžasné interaktivní knížky pro děti.



Kromě dvou výše uvedených vytvořila První průvodce památkami pro děti, který obsahuje 20 průvodců po českých a moravských hradech a zámcích.

Už se nemůžu dočkat, až je všechny pořídím a budeme s Mourkem vyrážet na hrady a zámky. Tak jako já kdysi s babičkou.




 
Další knížka, která mě zaujala je od Evy Macekové 12 hodin s Oskarem.




Sešítek od Andrey Tachezy z cyklu Umění pro děti 1930, který přibližuje období kolem roku 1930 včetně umění, módy, už pro Mourka mám.





neděle 9. prosince 2012

U zrzavýho paviána

Byli jsme na rodinné návštěvě a spojili ji s nedělním obědem v hospodě U zrzavého paviána skrývající se v malé vesničce Halouny.

Je to vesnická hospoda jak má být. Kromě výborného jídla, milé a rychlé obsluhy je také extrémně kids friendly. Děti mají venku pískoviště a dřevěné prolézačky. V sále potom vyhrazené podium, kde je stolek, židličky, spousta knížek, pastelky, lego a hračky. Jo a taky malá motorka a nikdo moc neřeší, když se na ní dítě prohání i mimo dětský koutek.

Velký sál je vyzdobený nástěnnnými malbami, které by se mohly zdát kýčovité, ale celý prostor zútulňují. Dřevěné stoly, židle a lavice. Vše má příjemnou patinu. Člověk se zde cítí jako na návštěvě. A proč taky ne. Majitelé jsou pár ve středním věku. On točí pivo, ona obsluhuje na place a vaří údajně maminka a to parádně. Nemají stálý jídelní lístek. Dnes bylo na výběr: gulášová polévka nebo husí vývar s domácími nudlemi, karbanátek s bramborem, opečené jelítko s bramborem a zelím, jelení kýta se smetanovou omáčkou, brusinkami a houskovým knedlíkem, vykoštěné jehněčí kolínko s bramborovým knedlíkem a špenátem, vepřová panenka s volským vokem a ještě pár dobrot. 

Ochutnali jsme gulášovku. Byla výborná, lehce pikantní a ten párek nebo buřtík, co v ní byl, chutnal jako maso. Já si dala svíčkovou jelení kýtu a Kocour vykoštěné jehněčí kolínko. Pošmákli jsme si všichni tři i Mourek. Dokonce i já na jehněčím kolínku, protože světe div se nechutnalo jako ovce.

Neodolali jsme ani dezertům a dali si palačinku s marmeládou a šlehačkou a kávičku. Kromě standardního turka, vaří i presso či capuccino. Celkem jsme zaplatili méně než 500 Kč.

Při odchodu jsem si na tabuli venku všimla, že kromě standarních pochutin k pivu jako nakládaný hermelín, utopenci mají i matesy a dokonce i červené. To se často nestává. Už se těším na další návštěvu! 

středa 5. prosince 2012

New Yorker recycling

Když jsem poznala Kocoura četl časopis New Yorker, který mu posílala maminka. New Yorker čte stále, jen už má předplatné. 

Odmítá vyhazovat stará čísla a tak se s námi stěhuje krabice, ve které se vrší stará čísla. Rozhodla jsem se je trochu zrecyklovat a použít na výzdobu našeho doupěte. 

Titulní stránky s tématikou NYC v obýváku

Titulní stránky s rádoby dětskou tématikou u Mourka

Louis Vuitton kampaň v předsíni
zleva Pelé, Zidane, Maradona; Madonna; Annie Leibovitz a  Mikhail Baryshnikov; Angelina Jolie; Muhammad Ali