Slovíčkaření I

Čeština je krásný jazyk, ale je celkem těžké se ji naučit a občas zjišťuji, že i rodilí mluvčí mají problém s některými slůvky. 

PERNAMENTKA - ach bože, jak strašně mě drásá, když tohle někdo vypustí z pusy. A nejen to, oni to lidi jsou schopní i napsat a veřejně i na Internet... Zjevně pod dojmem, že když trvale, stále a nepřetržitě tak jedině pernamentně. 

MANIKŮRA nebo PEDIKŮRA - budou z Vás totiž loupat kůži jako kůru ze stromu, tak proto ten kroužek. Jinak pokud dáváte přednost péči o ruce a nohy, tak jedině manikúra nebo pedikúra.

MNĚ nebo MĚ - z nesprávného používání mně a mě mi taky vstávají vlasy hrůzou na hlavě. A přitom na to existuje jednoduchá pomlůcka, kterou dokáže použít i ten, kdo umí počítat jen do čtyř. Mně jsou tři písmena a proto se používá ve 3. a 6. pádě a mě jsou písmena jen dvě a používá se tak ve 2. a 4. pádě. 

Na Pražačce stává auto s nápisem přes celé zadní okno: Řídí osoba mě blízká. Nejsem žádná citlivka, ale vidět tuhle hrubici každý den mě neskutečně štvalo. Dotyčný jedinec však příjemně překvapil a zjevně v rámci novoročních předsevzetí si lehce oprášil gramatiku a chybu opravil. Řídí osoba mně (3. pád komu čemu) blízká. Pokud by však nechtěl mluvit za své auto. Řídí mě (4. pád koho co) osoba blízká.      

BONBONIÉRA - v psané formě žádný problém. Ale je hnus pokud to někdo vyslovuje měkkce. Nevím, jak je to správně a je mi to fuk. Jde jen o ten ošklivý lepivý zvuk bonboniéry, kterou tak jako tak nemám moc v lásce, Tatiano.

KARBENÁTEK - brr, já mám radši karbanátky. Nicméně vysvětlením může být, že se jedná o krajovou specialitu, která má kořeny v Benátkách a jestli těch italských nebo nad Jizerou, je už na každém strávníkovi.

ZAPÍKACÍ - jako třeba forma. Nedávno jsem to slyšela z úst nejmenovaného asi celkem známého kuchaře. Je to jasné zapíkací je od slova píci a pokud normálně pečete v zapékací formě tak v té zapíkací, píčete až je to v pí... 

Ale existují i slova, která mám moc ráda a v naší rodině se za ty roky ustálila a zdomácněla.

ŠAMPÍČKO - jasně pije ho Hanka Zagorka se Štefíčkem a taky já a Miki. A není nic lepšího než červnová sobota v bazénku a šampíčko s jahodama a hodně šampíčka. Miki, už se těším!

FRŤAN - frťánek. No prostě jsou chvíle, kdy si Terr musí dát frťana. Jako třeba když vyrostly Mourkovi první dva zuby.

PARTOŠKA - tohle je nové slovo a když už jsme u těch alko nápojů, tak není lepší místo, kde je požívat než na partošce. A partoška se skloňuje podle vzoru Bartoška (Jirka).

STRÝČINEK - originální Kozí oslovení.

MONČOVAT - tohle slovo nás naučila babička a já ho používám celkem často a s rostoucím zvědavým Mourkem to bude stále častější. Upřímně je dost těžké vysvětlit nezasvěcenému, co to znamená. Nehraj si s tím nebo to rozbiješ...