Secret of Raw

Vyrazili jsme s kocourem na nevšední večeři do nedávno otevřené restarauce Secret of Raw (tajemství syrového) na Žižkově. Jak název napovídá podávané jídlo je syrové. Po zběžném pohledu na jídelní lístek jsme věděli, že do nás nebduou cpát žádné syrové maso. O to víc jsme byli natěšeni, jak to bude vypadat a chutnat.

Restaurace je malá. Rozdělená na dvě části. V přední části je bar a police s nabízenými produkty podporující životní styl raw. V zadní části jsou dva stoly pro čtyři a tři stolky pro dva. Místnost působí útulně. Květináče s motivy levandule, svíčky a příjemně vytopeno.

Měli jsme objednané degustační menu. Slečna nám vysvětlila, z čeho můžeme vybírat k jídlu i pití. A tak jsme se do toho vrhli. Sklenička fresh džusu pro začátek, karafa vody s limetou a láhev českého organického vína z Jeviněvsi u Mělníka. Nabízejí červené, rosé i bílé. A musím říct, že bylo velmi dobré a příjemně lehké.

Jako předkrm jsem zvolila lasagne z červené řepy s mrkvovo-fenyklovým krémem a kocour avokádo plněné jemným řepovým krémem. Hlavní chod se skládal z menších degustačních porcí následujících jídel: cuketové špagety se smetanovým pestem, špenátové manicotti, sunburger se zeleninovými hranolkami a raw tatarkou, fajitas s čedar dipem. Moji favorité byly cuketové špagety, které se vyrábějí s pomocí spirálizátoru - mašinka, která z cukety, mrkve nebo jiné zeleniny udělá pěkné dlouhé špagety. Ale úplně nejvíc mi chutnali fajitas. Paprika, houby, cuketa a další zelenina marinovaná s kořením. Jako dezert jsme zvolili z denní nabídky výborný mrkvový a mátový dort.  

Secret of raw je vitariánská restaurace. Všechno je syrové, nic není tepelně upravené a neobsahuje maso a ani mléčné produkty. Není to jen způsob stravování, ale vlastně životní názor, jak nám vysvětlila milá servírka, která se masa a mléčných výrobků vzdala loni v září. Na mou otázku, zda ji nechybí zejména v zimě teplá polévka, řekla, že je to jen otázka zvyku. Asi je to pravda, všechno je otázka zvyku...

Každopádně jídlo bylo dobré, obsluha milá a byl to další netradiční zážitek. Vitarián se ze mě nestane, ale některá jídla lehce modifikuji a zařadím do našeho každodenního jídelníčku.

Restaurace nabízí také polední menu, rozvoz jídla, catering a kurzy přípravy jídel.

FILM - Mezi mužem a ženou

Nedávno jsem na doporučení shlédla film Mezi mužem a ženou. No název není úplně přesný, jak už to v Čechách bývá. V originále se to jmenuje "Conversation(s) with other women", Rozhovor(y) s jinými ženami, na čsfd jsem našla i název Rozhovor s jinou ženou.

Je to překvapivě o muži a ženě, kteří se spolu začnou bavit na svatbě, kde se oba tak trochu nudí. Moc dalších postav se ve filmu neobjeví. Takže je to vlastně takové komorní drama. Vtip je v tom, že obrazovka je vždy rozdělěná napůl a divák vidí to, co se odehrává z pohledu muže a co se odehrává z pohledu ženy. Není to vůbec rušivé, prostě takové intelektuální 3D. 

Hlavního hrdinu hraje Aaron Eckhart (pro mě ten zlý s dvěma tvářemi z jednoho z posledních batmanů). Hlavní hrdinka je Helena Bonham Carter, která je v tomhle filmu naprosto dokonalá. Nejen, že je krásná a sexy, ale každý její pohled vydá za deset slov.

Je celkem od začátku předvídatelné, jak se film bude vyvíjet, ale zajímavé je právě sledovat každý přítomný okamžik.

Hudba chybí, až na jednu písničku, kterou zpívá Carla Bruni - bývalá první dáma Francie.

Bratislava

Vyrazili jsme s Kocourem na výlet do Bratislavy alias Prešporoku. Cestovali jsme vlakem. 1830 Kč za čtyři klidné hodinky čtení tam a čtyři zpátky. Měli jsme vlastní zásoby, takže jídelní vůz jsme neotestovali.

What to see

Prošli jsme si centrum, které vůbec není velké za to malebné a většinu tvoří pěší zóna. Většina domů je krásně opravených.

Na každém rohu je bar nebo restaurace. Trochu nás zarazilo, jak se všichni mohou uživit. Ale možná je Bratislava destinací pro bujaré rozlučky se svobodou, které tak milují Angláni.

Pokochali jsme se pohledem na Dunaj, který pěkně teče na rozdíl od lenivé Vltavy.

Tenhle nápis mi přišel celkem inspirativní pro nadcházející přímou volbu prezidenta České republiky.

Před večeří jsme vyšlápli až na hrad. Z fotek a mé první a poslední návštěvy Blavy si ho pamatuji jako béžový. Od roku 2008 zde probíhá přestavba, která má hradu vrátit podobu z doby Marie Terezie a hrad je natřen na sněhově bílou.

What to eat
Shtoor

Bistro café stávající ze tří kaváren v centru města. My jsme vyzkoušeli tu na Panské ulici. Zamilovala jsem si to tam. Příjemný interiér, výborná káva a sendviče, milá obsluha. Druhý den jsem zaskočila jen pro kávu s sebou a všimla si i výborného osvětlení. Kromě hrnků na čaj i černé cylindry.

Moc se mi líbí, že mají vlastní grafický design nápojového a jídelního lístku a dokonce sérii čokoládiček Štúrovci v čokoláďe s hlavními hrdiny Shtoor movement (alias Štúrovci). Bohužel čoko byly vyprodané.

Zylinder

Rakousko-uherská kuchyně na vlastní kůži. Do téhle restaurace mě nalákal víc interiér než jídelní lístek.  Ale nakonec i jídlo bylo výborné. Jen to není žádné wow. Poctivá domácí kuchyně jak od babičky. Celou atmosféru trochu kazila slečna, která nás obsluhovala. Ne každý má svůj den, ale stále nás trochu honila, zda jsme si už vybrali a po nějakém úsměvu či alespoň náznaku ani památka.

Snažila jsem se Kocoura přesvědčit, ať jde do tafelspitz, což je místní specialita. Ale nepřesvědčila jsem ho. Byl moc rád, že si dal gulášek.

Bagel & Coffee Story
Zaskočili jsme si tam jen koupit kávu s sebou a skoro litovali, že nemáme hlad. Kromě bagelů nabízejí i lahodně vypadající dortíky jako cheesecake nebo carrot cake. Nenechte se zmást při vchodu, kde je pár stolků. V zadní části je místa habděj.

Where to stay

Využili jsme tripadvisor a nakonec vybrali hotel Skaritz. Nebyli jsme zklamáni. Hotel je přimo v centru města na Michalské ulici. Menší příjemný hotel. Dostali jsme apartmán v posledním patře a byl tak veliký, že jsme litovali, že zůstáváme jen jednu noc. V sobotu ráno se mi zablokoval krk a tak jsem zajásala, když jsem na recepci vyhmátla kluka v tričku massage. Zkoušel mi krk ve svém relaxačním království napravit. Bohužel se mu to nepodařilo. Pokud bych byla v Bratislavě delší čas, neváhala bych nad nějakou to masáží právě zde.

Shopping
Výlet byl krátký a navíc o víkendu. Takže jsme skočili jen do Billy, abychom nakoupili pár sýrů a nějakého toho bažanta.

FILM - Argo

Poslední film Bena Afflecka v roli režiséra a "překvapivě" i hlavního hrdiny jsme si nemohli nechat ujít. 

Film je  inspirován skutečnou událostí z přelomu 70. a 80. let. 4. listopadu 1979 přepadli iránští islámští studenti americkou ambasádu a dlouhých 444 dní drželi 52 rukojmích. Ale o tom film není. Z ambasády se podařilo uprchnout 6 Američanům. A CIA začala spřádat plány, jak je z Íránu dostat. Ben Affleck dostal nápad - crazy plán Argo, se kterým mu pomáhá John Goodman a Alan Arkin (jo ten, co hrál dědečka v Little Miss Sunshine).

Vzhledem k tomu, že tahle část dějin mi nebyla příliš známá, byla jsem napjatá do posledního okamžiku. Je to výborně udělané a při záverečných titulcích můžete porovnat skutečnou podobu a filmovou podobu hlavních aktérů.

Silvestrovská divočina

Na půlnoc jsme vyrazili na Vítkov. Nikdy jsem tam neviděla tolik lidí - ani na den veteránů. Celá Praha byla pod palbou stovek větších či menších ohňostrojů, které se na obloze objevovaly více než hodinu. 

A takhle jsme divočili doma...

Nechci slevu zadarmo

Když jsem hodná (a to jsem skoro furt), dostanu od Mikiho lízátko. Včera přivezla jedno z Tesca. Při pohledu na nálepku se slevou jsem nevěřila vlastním očím...

Knížky pro Mourka

Miluji knížky. Kromě čtení je i strašně ráda nakupuji. A nakupuji už i pro Mourka a střádám ve skříni.

Objevila jsem Evu Chupíkovou, která se věnuje digitální grafice a dětské ilustraci a vymýšlí úžasné interaktivní knížky pro děti.

Kromě dvou výše uvedených vytvořila První průvodce památkami pro děti, který obsahuje 20 průvodců po českých a moravských hradech a zámcích.

Už se nemůžu dočkat, až je všechny pořídím a budeme s Mourkem vyrážet na hrady a zámky. Tak jako já kdysi s babičkou.

 
Další knížka, která mě zaujala je od Evy Macekové 12 hodin s Oskarem.




Sešítek od Andrey Tachezy z cyklu Umění pro děti 1930, který přibližuje období kolem roku 1930 včetně umění, módy, už pro Mourka mám.